O ustavení hasičského sboru ve Všekarech usilovalo obecní zastupitelstvo již několik let před založením sboru. Oheň byl na vesnici vždy zlý pán, pokud shořela úroda ohrozila samé bytí lidí. Proto na usedlostech byly 
již dříve k dispozici na hašení požárů háky a konopná vědra (vaky) na nošení vody. Zakládající schůze valná dobrovolných hasičů ve Všekarech se sešla 1. července 1909. Řízena byla panem Ondřejem Šimanem č. 21, starostou zařizovacího spolku. Prvním starostou sboru byl zvolen p. Ondřej Anderle č.20, velitelem se stal p. Martin Mařík č.48. Členský příspěvek stanoven na 2,- koruny ročně. Projev k účastníkům přednesl učitel Karel Karas, který poukázal k potřebě sboru hasičského ve Všekarech a zároveň žádal za přesné plnění povinností všemi členy. Jmenný seznam zakládajících členů není znám pouze konstatováno 16 členů činných, 8 přispívajících.
Ihned se začalo řešit materiální vybavení sboru. Například na následující schůzi 9. července již byla náměstkem velitele Fr. Anderlem č.14 požadována „výměna váhu stříkačky, jelikož dodaný při dopravě byl poškozen“. Nechaly se ušít pracovní obleky a slavnostní čepice, nakoupily se v Ústřední prodejně Zemské hasičské jednoty přilby, sekerky, opasky, ale také byly objednány spolkové knihy a tiskopisy z Hasičské knihovny v Náchodě. Po žádosti na c.k. okresním hejtmanství v Horšovském Týně bylo povoleno používání návesních trubek a nošení stejnokroje. Obstaráno bylo i krásné oválné razítko s nápisem Sbor dobrovolných hasičů Všekary a obrázkem přilby, dvou zkřížených sekerek a žebříku. Naposledy bylo použito ale už před 1. světovou válkou v roce 1913. Peníze na činnost se sháněly i žádostmi o podporu zasílanými do okolních obcí a různých podniků a organizací. Tak je zaznamenán dar 50,- K ze Staňkovského pivovaru, 50,- K od knížete Trautmansdorfa, 20,- K od obce Kvíčovice, 20,- K od Štichova, 10,- K od Fr. Anderleho st.. Podporu zemskou z věcného fondu měla vyplácet i hasičská župa staňkovská, od které byla zaslána též hasičská lékárnička. Hmotně hasiče podporovala i samotná obec Všekary. Podle zápisu 23.1.1910 byl vysloven „dík společnosti starousedlých za vystavení prostorné budovy na stříkačku“ – dnešní přední část obecního úřadu.
Od začátku sboru se součástí činnosti stala i kulturně-společenská aktivita. Již 8.1.1910 začala tradice konání hasičských plesů, která kromě válečných let vydržela až do roku 1970. Nechaly se natisknout pozvánky, pozvali se hosté, rozdělily se jmenovité úkoly (stráž, pokladna, výzdoba, světlo, hudba, prodávání půlnočních řádů). Vstupné činilo 1,40 K páni, 60 hal.
dámy, 1,- K člen. Začátek plesu byl v 18 hodin a na plese bylo zakázáno kouřit. K hasičské spolkové činnosti se od založení až do roku 1953 užívala hospoda p. Jakuba Smazala č.19 (od roku 1933 syna Ondřeje). Ve spolupráci s ostatními organizacemi v obci a školou se často hrálo i divadlo, v ozdobených žebřiňácích tažených koňmi se jezdilo na různé akce a oslavy i do širokého okolí. Objednávaly se i noviny Hasičské rozhledy, svazky Hasičské knihovny a kalendáře ku čtení.
Velkou slávou pro obec bylo svěcení stříkačky 22. května 1910. Byl ustaven zábavní výbor k organizaci slavnosti. Účastnilo se mnoho hostů z okolí i ze Staňkova. Vysvěcení provedl páter Hůrka, farář z Bukovce, konal se koncert na trávníku. Objednáno bylo 500 slavnostních medailónků, které byly prodávány hostům. Dívkám pak bylo poděkováno za jejich prodej i za prodej doutníků a zvýšení výnosu akce. Příjem z akce činil 342,- K, vydání 244,- K, zůstatek 98,- K.
Nejen zábavou ale žil sbor v počátcích své činnosti. Za rok 1909, jak uvádí zpráva z valné hromady 23.1.1910, ještě „nebyla žádná příležitost účasti požáru ani jiné živelné pohromy“. Ale v roce 1911 se sbor zúčastnil hned tří požárů – v Bukovci, Neuměři a Ohučově, v roce 1913 pak v Doubravě a Čečovicích. Jezdilo se se stříkačkou, kterou táhli koně a za takzvanou přípřež vyplácela župa majiteli koní 10,- K. Sbor dostal pochvalu od vedení župy, neboť „ačkoliv byl sbor mladý, počínal si při požárech zkušeně“. Členové se také připravovali cvičením prostným, se žebříky, se stříkačkou a „na zatroubení“. V roce 1912 se na řádné valné hromadě konstatovalo 16 členů činných, 19 přispívajících, 1 člen čestný (p. Fr. Anderle st. za zásluhy o sbor), docházka do schůzí a placení příspěvků slabší. V roce 1912 byl již členský příspěvek 4,- K, přispívající 2,- K.
Dobře rozjetý spolkový život sboru byl zastaven 1. světovou válkou, z let 1914-1918 nejsou žádné zprávy ani záznamy. Řada mužů musela narukovat do rakouské armády, velké dávky na odvody zemědělských produktů pro potřeby armády způsobily celkové zhoršení života lidí. Po skončení války bylo ve světě všechno jinak, po rozpadu Rakouska-Uherska vznikla demokratická Československá republika s prezidentem Masarykem v čele. A lidé si museli začít zvykat na jiné peníze a ceny, jiné úřady, jiné společenské vztahy.
