Historie

Nejstarší historie

Nejstarší doklady osídlení zdejšího kraje se objevují již před více než třemi tisíci let. Z doby bronzové, konkrétně z její střední a mladší fáze, se ve Všekarech a blízkém okolí zachovala mohylová pohřebiště s typickým žárovým ritem. Taková pohřebiště se nacházejí například u Čečovic, mez Všekary a Štíchovem, nebo v lese jihozápadně od kostela Sv. Barbory. Ve Všekarech na vrchu Boušově pak byl odkryt hrob ženy (v popelnici) doplněný o bronzové náramky, prstýnky, džbán a jiné hliněné nádoby. Z těchto a dalších nálezů je zřejmé, že místo, kde se nachází dnešní obec, bylo obýváno dávno před tím, než se objevily první písemné záznamy.

Kolem 5. století před Kristem se důkazy o souvislém osídlení ztrácí. V lokalitách u břehů Radbůzy je sice zdokumentována keltská přítomnost, jedná se však o ojedinělé nálezy, které nenasvědčují větší rozšíření. Na více než tisíc let tak nastává na území Všekar doba, pro níž nám schází hmotné údaje. Díky klimatickým změnám docházelo pravděpodobně k regresivnímu procesu, kdy ubývalo zemědělství a území se začalo znovu zalesňovat.

Dalším dokladem lidské přítomnosti, tentokrát již slovanské, je pohřebiště v okolí kostela Sv. Mikuláše v Čečovicích, které archeologové zařadili do 10. století po Kristu. Z té doby se stále ještě nedochovaly žádné písemné doklady, a tak důkazy o obydlení Všekar může přinést pouze terénní průzkum.

1115 a 1186 – první písemné zprávy

Patnáct kilometrů severozápadně od Všekar se nachází klášter Kladruby. Roku 1115 jej pro mnichy benediktinského řádu založil přemyslovský kníže Vladislav I., který ho také vybavil rozsáhlým majetkem. Listina kladrubského kláštera z r. 1115 je sice badateli zpochybňována, nicméně vyjmenovává vesnice, jejichž poddaní náleželi ke klášteru. Mezi nimi jsou jmenovány i Všekary, a sice v latinské podobě „in villa Wsecar“ (ve vsi Všekary). Druhá, opět latinská, zpráva pochází z listiny datované 1186 – „in villa Vssekar.

Středověk

Jak dlouhou dobu náležely Všekary ke kladrubskému klášteru není jisté. Ze Všekar nejsou známi žádní zemané ani jiní šlechtici, ale půdorys vsi a dva rybníčky dávají tušit, že tu snad v přemyslovské době stával opevněný dvorec. Možná zde sídlil některý z nápravníků kladrubského kláštera.

V polovině 14. století, tedy v době vlády Karla IV., již Všekary ke klášteru nepatří. V soupise z roku 1364 jsou uváděny jako součást panství Čečovice, majetku tehdy slavného rodu Velhartických. O necelých třicet let později se v listinách objevuje i české spojení „u Všekařiech“.

1546 – 1620

V roce 1546 zakoupil Všekary (spolu s ostatními vesnicemi patřícími k čečovickému panství) Jan mladší z Lobkovic, od roku 1544 majitel Horšovského Týna. Následně pak roku 1587 předal syn Jana mladšího panství svému nevlastnímu bratrovi Vilému Popelu z Lobkovic. Podle urbáře (soupisu poddaných a jejich majetku) z téhož roku bylo ve Všekarech 9 sedláků.

Po potlačení stavovského povstání roku 1620 bylo panství Viléma Popela zkonfiskováno a o dva roky později prodáno významnému císařskému diplomatovi, hraběti Maxmiliánu Trauttmansdorffovi. V majetku tohoto rodu pak zůstávají Všekary až do roku 1850.